E-learning TSP - internetový přípravný kurz TSP
Úvod  »  Informace o TSP  »  Vše o TSP

Vše o TSP


 


Na úvod trochu historie

Historie Testu studijních předpokladů (dále jen „TSP“) sahá až do roku 2003, kdy byl poprvé použit jako součást přijímacího řízení na Masarykovu univerzitu (dále jen „MU“ nebo „MUNI“), tehdy ještě ve spolupráci se společností Scio (od roku 2005 tvorbu testu zajišťuje pouze sama MU). Od té doby prošel test vývojem a zaznamenal také několik změn. Od roku 2010 zůstává vnější koncepce testu stejná, je tvořen 7 subtesty po 10 úlohách. Vnitřní koncepce, tedy obsahové zaměření úloh, samozřejmě prochází vývojem i nadále a každoročně dochází k větším či menším změnám.

↑nahoru

TSP jako součást přijímaček na MU

TSP je navržen tak, aby zjistil, zda má daný uchazeč předpoklady k tomu, aby své studium vybraného oboru úspěšně dokončil.

TSP je v současné době součástí přijímacího řízení na 7 z 9 fakult Masarykovy univerzity v Brně (výjimku tvoří pouze Lékařská fakulta a Fakulta sociálních studií), přičemž se v některých případech jedná o jediné kritérium přijetí (např. v rámci právnické fakulty, některých oborů ekonomicko-správní fakulty apod.). V daném akademickém roce se psaní TSP zúčastníte pouze jednou. A to i přesto, že si podáte několik přihlášek napříč několika fakultami Masarykovy univerzity. Percentil získaný při tomto jediném pokusu je totiž rozhodující pro řízení o všech přihláškách Vámi podaných. Jinak řečeno, v případě TSP máte pouze jeden pokus, na rozdíl například od testu Obecných studijních předpokladů (dále jen „test OSP“) používaného v rámci tzv. Národních srovnávacích zkoušek. Z tohoto pravidla „jediného pokusu“ existuje výjimka, kterou tvoří uchazeči, kteří v přijímacím řízení neuspěli a zkoušejí štěstí v případě tzv. celoživotního vzdělávání. Ti pak mohou absolvovat TSP ještě jednou, obvykle v září.

↑nahoru

Struktura TSP a význam „percentilu“

V současnosti je TSP tvořen 7 subtesty, každý po 10 otázkách - celkem tedy obsahuje 70 testových úloh. Ke každé úloze je Vám nabídnuto 5 možných odpovědí, z nichž právě jedna je správná. Za každou správnou odpověď získáte 1 bod, za špatnou odpověď pak 0,25 bodu ztrácíte, nevybrání žádné odpovědi se hodnotí 0 body. Maximální počet bodů, kterého je možno v testu dosáhnout je tedy 70. Na vypracování testu měli v roce 2011 uchazeči 100 minut. Váš bodový výsledek se pak přepočítává na tzv. percentil. Účelem přepočtu bodových výsledků na percentil je smazání rozdílů v obtížnosti jednotlivých variant testu a získání přesnějšího a spravedlivějšího hodnocení. Maximální hodnota percentilu je 100. Percentil udává, kolik procent uchazečů podalo v testu stejný nebo horší výkon. Pokud tedy dosáhnete percentilu 70, znamená to, že 70% uchazečů dosáhlo v testu stejného nebo horšího výsledku; zjednodušeně řečeno, mohli bychom konstatovat, že v takovém případě patříte mezi 30% nejúspěšnějších. Percentil se vypočítává na základě dosaženého počtu bodů a vypočítává se pro každou variantu zvlášť, přičemž se již nepřevádí na žádný společný percentil. Uchazeči jsou pak v rámci jednotlivých oborů seřazeni podle dosaženého percentilu a takto přijímáni až do naplnění kapacity daného oboru. To samozřejmě platí pouze u oborů, kde jediným přijímacím kritériem je výsledek v TSP. U ostatních oborů, kde hrají roli další kritéria (jako oborový test, talentová zkouška apod.), se pořadí uchazečů určuje dle specifických podmínek daného oboru. Minimální percentilové hranice u vybraných oborů od roku 2011 naleznete zde.

↑nahoru

Subtesty

Test studijních předpokladů je složen z několika dílčích testů, tzv. subtestů. Každý subtest tvoří soubor 10 otázek zaměřených na určitou dovednost uchazeče. TSP se v současnosti skládá z těchto subtestů:

Verbální myšlení

Prověřuje schopnost uchazeče porozumět slovům a textům, chápání jejich významu, rozpoznání a definování vztahů mezi nimi. Verbální myšlení bývá obecně považováno za „lehčí“ část TSP. V této části mají zcela jistě velkou výhodu uchazeči, kteří jsou sečtělí, mají bohatou slovní zásobu a znají významy všech „běžně používaných“ cizích slov. Naopak značnou nevýhodu mají uchazeči, jejichž rodným jazykem není čeština, což se týká především uchazečů ze Slovenska, kteří tvoří relativně početnou skupinu uchazečů na MU (asi 10%).

Symbolické myšlení

Prověřuje schopnost uchazeče mentálně operovat se symboly a jejich zástupnými znaky. Úkolem uchazečů je objevit vztahy a souvislosti mezi symboly, popřípadě odhalit to, co jednotlivé symboly samostatně znamenají, představují nebo jakých nabývají hodnot.

Prostorová představivost

Testuje schopnost uchazeče vybavit si trojrozměrné předměty v prostoru, uvědomit si jejich polohu vůči jiným předmětům v tomto prostoru. Dále také schopnost uchazeče představit si konkrétní trojrozměrný předmět v jiné poloze, než ve které jej skutečně vidí, ale rovněž schopnost představit si trojrozměrný předmět pouze na základě jeho slovního popisu.

Numerické myšlení

Prověřuje schopnost uchazeče myslet v číslech, schopnost představit si uspořádání různorodých množin čísel a hledání vazeb mezi prvky v rámci takovéto množiny, ale také mezi množinami čísel navzájem. Je nutné podotknout, že znalost složitějších matematických operací a pojmů (jako např. kvadratická rovnice, logaritmy, funkce, derivace, integrály apod.) zde není rozhodující. K vyřešení drtivé většiny úloh si uchazeč vystačí pouze se základními matematickými znalostmi (jako např. rovnice o jedné neznámé, zlomky, mocniny, odmocniny apod.).

Kulturní přehled

Prověřuje přehled uchazeče napříč vědními disciplínami formou otázek vyžadujících poměrně velmi specifické znalosti. To je jeden z hlavních důvodů, proč občas bývá tento subtest terčem kritiky jak ze strany uchazečů, tak odborné veřejnosti.

Kritické myšlení

Prověřuje schopnost uchazeče pracovat s textem, kriticky zhodnotit nabízené odpovědi a rozhodnout, buď na základě informací ze zadání, nebo dle vlastních znalostí, o správnosti či nesprávnosti nabízených odpovědí.

Analytické myšlení

Prověřuje uchazečovu schopnost obecného logického uvažování, schopnost myšlenkově rozkládat celek na jeho jednotlivé části a s těmi pak dále operovat. Obecně tento subtest bývá považován za nejtěžší ze všech subtestů TSP. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, může být fakt, že ke zvládnutí tohoto subtestu je třeba dosáhnout určitého stupně znalostí v oblasti logiky, která bývá často na středních školách vyučována jen velmi okrajově.

↑nahoru

Příprava na TSP

Je samozřejmé, že k úspěšnému zvládnutí TSP a dosažení takového výsledku, který Vám zajistí přijetí na zvolený studijní obor, je zapotřebí se řádně na TSP připravit. Kvalitní a komplexní příprava je v případě TSP ještě o to důležitější, že máte pouze jeden pokus (na rozdíl například od testu OSP). Otázkou zůstává, jaký způsob přípravy zvolit. Existuje několik způsobů přípravy a také několik druhů přípravných materiálů, z nichž některé jsou dostupné zdarma, za jiné naopak budete muset zaplatit.

Zadání TSP z dřívějších let

Zadání jsou zdarma dostupná na webových stránkách Masarykovy univerzity. Je to skvělý a také nejvíce využívaný způsob procvičování Vašich schopností. Velkou nevýhodou ovšem je, že se jedná pouze o zadání s klíčem správných odpovědí. Uchazeč využívající pouze tento způsob přípravy je tedy ochuzen o znalost jednoduchých a osvědčených postupů řešení takových příkladů. Chybí mu teoretické znalosti, tak potřebné např. v subtestu analytické myšlení. Celkově pak může dojít k tomu, že uchazeč není schopen některé příklady vůbec vyřešit nebo mu řešení zabere příliš mnoho času, což často bývá při psaní TSP rozhodující.

Je to skvělý způsob, jak si zautomatizovat postupy řešení různých typu úloh. Nejedná se ovšem o způsob, jak získat teoretické znalosti o postupech řešení jednotlivých typů úloh, které by Vám umožnili řešit úlohy jednodušeji a především rychleji. Tento způsob přípravy by tedy měl být pouze jednou ze součástí celkové Vaší přípravy a nikoli jedinou.

Diskusní fórum

Na internetu je jich dostupná celá řada. Na diskusním fóru si můžete spolu s ostatními uchazeči navzájem sdělovat své poznatky, pomáhat si při řešení složitých úloh a také zde můžete získat rady od zkušenějších kolegů, kteří již TSP absolvovali. Nejedná se ovšem o přípravu na TSP v tom pravém smyslu.

Prezenční kurzy

Jedná se o placenou přípravu na TSP. Prezenční kurzy nabízí celá řada společností. Výhodou prezenčního kurzu je, že uchazeč získá teoretické znalosti postupů řešení jednotlivých typů úloh. Výhodou také je zpětná vazba, která plyne z osobní přítomnosti lektora a možnosti pokládat mu dotazy. Tyto výhody ale mohou být smazány v případě, že kurz vede nekvalitní lektor a počet studentů ve skupině je příliš velký. Proto je třeba při výběru prezenčního kurzu postupovat velmi obezřetně. Nevýhodou je naopak vysoká cena těchto kurzů. Ale také např. časová náročnost – musíte se časově podřídit nabídkám kurzů a času lektora, což může někdy být velkým problémem.

Internetový kurz

Jedná se o placenou přípravu. Výhodou je získání tolik potřebných teoretických znalostí, ale také procvičení si těchto znalostí na konkrétních příkladech. Výhodami internetových kurzů jsou také nízká cena (nesrovnatelná s cenou prezenčních kurzů), úspora času (nemusíte nikam cestovat, studujete tehdy, když máte čas). S tím také souvisí velká efektivita učení – je prokázáno, že pokud se učíte tehdy, když sami chcete, více se na učení soustředíte a vstřebáváte informace lépe a rychleji. Nevýhodou oproti prezenčním kurzům je neexistence osobního kontaktu s lektorem. Internetový kurz může jednak dobře posloužit jako doplněk k prezenčním kurzům, ale také (pokud je dobře zpracován) může prezenční kurz zcela nahradit.

Učebnice

Jedná se o placenou přípravu. Nabídka učebnic, které by sloužily jako příprava na TSP, není velká. Výhoda učebnic spočívá v jejich nízké ceně a také v tom, že je můžete studovat kdykoli a kdekoli. Velkou nevýhodou je ale jejich neaktuálnost a nezáživný způsob učení.

↑nahoru

Tipování. Ano či ne?

Tipování správných odpovědí je poměrně velmi diskutovaná záležitost mezi uchazeči. Dovolte, abychom Vám prezentovali náš názor na tuto problematiku. Naše odpověď na otázku „tipovat či netipovat správné odpovědi?“, je jasná. Při psaní TSP narazíte jen na velmi málo úloh, u kterých jste si stoprocentně jistí správnou odpovědí. U většiny úloh se budete rozhodovat mezi několika možnostmi. Tipovat správnou odpověď, aniž byste předtím některé možnosti (z 5 zadaných) vyloučili, je opravdu jen pro odvážné jedince. Mohou mít veliké štěstí a může se jim to vyplatit. Pravděpodobnější ovšem je, že přijdou o několik cenných bodů. Zcela jiná situace ovšem nastává v případě, kdy jste vyloučili 2 nebo 3 odpovědi jako nesprávné a váháte nad zbývajícími. V takovém případě se skutečně přikláníme k tomu, abyste trochu zariskovali a správnou odpověď si prostě tipli. V rámci přípravy si to můžete vyzkoušet. Vyberte si několik příkladů (alespoň 10), u kterých váháte mezi 2 nebo 3 možnostmi a tipněte si správnou odpověď. Vypočítejte si, kolik bodů byste získali (za správnou odpověď máte 1 bod, za špatnou se Vám odečte 0,25 bodu). Pokud je Vaše skóre kladné, pak se Vám tipování vyplatilo, jelikož v případě, že byste netipovali, byl by Váš výsledek 0 bodů. Vyzkoušejte si tento postup několikrát, a pak sami uvažte, zda se Vám vyplatí tipovat či nikoli.

↑nahoru

Rozdíl mezi TSP a OSP

Zásadním rozdílem mezi TSP a testem OSP je samozřejmě to, že TSP je určen výhradně pro Masarykovu univerzitu, kdežto test OSP používají ve svém přijímacím řízení desítky vysokých škol a univerzit po celé ČR. Dalším důležitým rozdílem je také to, že zatímco TSP můžete v daném akademickém roce absolvovat pouze jednou, test OSP si můžete několikrát zopakovat, přičemž započítán je Vám pouze nejlepší dosažený výsledek.

Velký rozdíl je ale také z hlediska obsahového. Zatímco TSP obsahuje 7 testovaných oblastí Vašich schopností, znalostí a dovedností, v případě testu OSP jsou to 3 nebo 5, v závislosti na tom, zda zvolíte variantu základní či rozšířenou. Jinak řečeno, v rámci testu OSP není prověřována Vaše prostorová představivost ani Váš kulturní přehled. Ale také v rámci částí, které mají tyto dva testy společné, existují relativně značné rozdíly, každý test používá trochu odlišné typy příkladů.

↑nahoru

 

Nenalezli jste informaci, kterou jste hledali? Napište nám na info@tsp-brno.cz, rádi Vám pomůžeme.

 


Přihlášení
Uživatel:
Heslo:

Copyright © 2007-2018 E-learning TSP - internetový přípravný kurz TSP | info@tsp-brno.cz